Jak plánovat zásoby a pokrytí poptávky – „What if“ analýza
V minulém článku jsem psal o tom, proč je potřebné plánovat průběh stavu zásob, odhadovat spotřebu a správně nastavit termíny doručení objednaných položek. Sdílel jsem zde i svůj názor na využívání grafických metod plánování a osvětlil jejich přednosti. Další metodou, která nám může při plánování pomoci, je „what if“ analýza. Co to ale vlastně je? Klasické zobrazení průběhu skladových zásob v čase nám ukazuje výsledek současných podmínek, tedy analýzu postavenou na stavu zásob, predikované spotřebě a otevřených objednávkách. Co když ale chceme simulovat alternativní průběh, vidíme možnost snížení nebo zvýšení spotřeby, nebo nám dodavatel posunul termín dodání? Zde přichází na scénu „what if“ analýza, která vedle již naplánovaného průběhu ukáže jeho alternativy způsobené změnami podmínek. Díky grafickému zobrazení je pak velice jednoduché porovnat oba scénáře a evaluovat možná rizika. Níže připojuji ukázku dvou případů „what if“ analýzy, kde využívám scénaře použitého v minulém článku. K němu na horním obrázku přidávám alternativní scénář s jednou zrušenou objednávkou a na dolním obrázku scénař s navýšeným plánem spotřeby v několika týdnech. 
Na obrázcích výše můžete vidět, že v prvním případě (zrušení objednávky) nedojde k nedostatku zásob v kritické oblasti dodací lhůty. Ve druhém případě (zvýšení spotřeby v týdnech č.4 - č.6) dojde k nedostatku hned ve dvou týdnech. Záměrně jsem zde uvedl triviální modelové příklady, které by si dokázal představit každý zkušenější nákupčí v hlavě, ale to jen z důvodů jednodušší ilustrace metody. V reálném prostředí "what if" analýzu využívám hlavně na drahé nebo kritické položky (určit lze dle klasifikace ABC), kde bojuji často v náročnějších podmínkách (nepravidelná spotřeba, více otevřených objednávek, atd.). Zároveň je tato metoda výhodná, pokud musíte udělat rychlé rozhodnutí, nebo potřebujete rychle ukázat ve firmě, jaký je stav zásob a odůvodnit tvorbu dalších objednávek. Mnohokrát se mi stalo, že mi jako nákupčímu nějaká položka došla vlivem vnějších faktorů, ale důležité je zjistit takovou informaci s předstihem a mít tak co nejvíce času se na případný nedostatek připravit a zde přichází na řadu tvorba simulací a čas hraje velkou roli. V tomto ohledu dokáže často včasná informace eliminovat nebo alespoň zredukovat případné ztráty.
Jak jste na to vy? Používáte v plánování materiálových zásob "what if" analýzu nebo znáte lepší metody pro simulace alternativních scénářů? Velice rád si pod článkem přečtu Váš názor na tuto problematiku.