Jak plánovat zásoby a pokrytí poptávky (material coverage)

Často se setkávám s tím, že nákupčí/plánovači využívají v lepším případě elementární metody plánování materiálových zásob, kdy si vypočítají pouze pojistnou zásobu (safety stock), bod objednání (re-order level - ROL) a optimální objednací množství (EOQ). K vypočtení zmíněných hodnot navíc často využívají improvizovaných či velice zjednodušených vzorců a postupů, které nemusí vždy odpovídat jejich potřebám. Celé plánování pak spočívá v jednoduchém postupu, kdy čekají, až míra zásob a otevřených objednávek klesne na úroveň bodu objednání a pak generují objednávku předem stanoveného množství, která odpovídá buď EOQ nebo minimálnímu objednacímu množství (MOQ) stanoveného dodavetelem. Díky takovému přístupu může dojít k řadě nepříjemností. Pokud se na plánování díváme pohledu výše popsané metody, pak vše vypadá v pořádku, ale nás přeci zajímá i detailní průběh spotřeby zásob, aby bylo patrné, zda nám v nějakých obdobích hrozí větší riziko nebo nás dokonce čeká vyčerpání zásob. Takové výpadky pak mohou znamenat nemalé náklady, obzvláště pro výrobní či servisní společnosti. Mám zkušenosti s tím, že většina podnikových systémů nepodporuje často číselné, natož grafické zobrazení průběhu zásob, nebo alespoň ne po jednotlivých položkách, proto využívám excelu, kde si mohu většinu parametrů jednoduše nastavit a přizpůsobit plánování individuálním požadavkům. Pro ilustraci připojuji velice zjednodušenou formu průběhu zásob, kde uvažuji konstantní míru spotřeby/poptávky a dodací lhůtu 8 týdnů, navíc neplánuji s pojistnou zásobou. Můžeme zde vidět mechanismus, kde počítám zůstatkovou hodnotu skladových zásob pro každý týden. Aplikuji zde jednoduchý výpočet, kde odečítám od zůstatkového množství plánovanou spotřebu/poptávku a přičítám plánované dodávky podle dat z otevřených objednávek. Na obrázku výše můžeme vidět, že při celkovém množství otevřených objednávek ve výši 750 kusů jsme pokryti na následujících 10 týdnů a každý týden budeme mít dostatečné množství na pokrytí spotřeby/poptávky. Co když ale rozložení dodávek objednaných množství bude jiné? Na obrázku níže můžete vidět ty samé údaje s tím rozdílem, že všechny objednávky budou dodány až v týdnu č.7. Celková čísla budou stejná, ale rozdíl je patrný na první pohled. Špatným naplánováním dodání objednávek může dojít k nedostatku plánované položky v určitém období. Stejně tak může obdobný problém způsobit i fluktuace spotřeby/poptávky. Rozpad pokrytí zásob po týdnech nám tato rizika lépe odhalí a grafické znázornění pomocí podmíněného formátování nebo grafu může takovou informaci jen umocnit. Sám využívám při tvorbě plánovacích nástrojů obě metody. Kontrola stavu zásob se tak zrychlí a míra pokrytí je snadno čitelná i lidem mimo nákupní oddělení, například při prezentaci stavu kritických položek. V příštím článku zkusím doplnit "what if" analýzu a osvětlit výhody jejího využití.

Pokud využíváte jiné metody, zkuste je prosím popsat v komentáři pod článkem nebo mi pošlete popis metody na email  jan.dedic.cz@gmail.com  .