Ekonomické objednací množství - EOQ
V mnoha odborných knihách se odkazuje na výpočty ekonomického objednacího množství (EOQ), které se nachází v bodě rovnováhy mezi náklady na vytvoření objednávky a náklady na skladování. Háčkem je důležitý fakt a to předpoklad EOQ, že nedojde k vyčerpání zásob, budeme mít nulovou dodací lhůtu a můžeme bezpečně objednat i při nulových zásobách. Mé zkušenosti s plánováním jsou většinou takovému předpokladu na míle vzdálené, ale i tak připouštím, že tato metoda může najít uplatnění při plánování položek, kde jsou frekvence objednávání i dodací lhůty stabilní, proto jsem se rozhodl tuto metodu alespoň stručně zmínit.
Vzorec pro výpočet EOQ je následující:
EOQ = SQRT((2*R*S) / C*I)
SQRT - odmocnina
R = Roční poptávka / například 1500 ks
S = Náklady na objednání / například 300 Kč
C = Náklady na výrobní jednotku / například 160 Kč
I = náklady na skladování / například 25% z C
Tedy:
EOQ = odmocnina z ((2 * 1500 *300) / 160 * 0,25) = 150
Berte prosím v potaz, že výše uvedená čísla jsou pouze ilustrativní a každá společnost musí vytvořit a ověřit vlastní schémata. Pokud se bavíme o stanovení nákladů na objednání, doporučuje se určit procento času stráveného výkonem konkrétních činností (například tvorba objednávky, komunikace s dodavatelem, kontrola fakturace, atd.) a vynásobit ho následně mzdovými náklady. U nákladů na skladování je vhodné používat náklady na paletu, ale vzhledem k tomu, že hodnota ve vzorci je uvedena jako procento, je třeba přistupovat ke každé položce individuálně a vypočítat správné procento vztažené k ceně každé položky.
Co více dodat? Snad jen hodně trpělivosti při počítání EOQ a shromažďování údajů, které k výpočtu potřebujete. Pokud Vás můj článek zaujal, budu rád za jeho sdílení, případně za Váš komentář zde pod článkem.