Analýza poptávky – závislá vs nezávislá poptávka
Pro správné plánování materiálových zásob je potřeba znát řadu informací a ano, velikost poptávky se řadí mezi ty nejzákladnější. Pokud neznáme nebo nedokážeme předpovědět budoucí poptávku jednotlivých skladových položek, pak je celé plánování jen obdobou loterie. Jak ale na to? Základem je poptávku zařadit do jedné ze dvou základních skupin. Jedná se o poptávku nezávislou a poptávku závislou.
Poptávka nezávislá je taková poptávka, kterou nelze odvodit od poptávky jiných položek. Pracuji v oblasti výroby a servisu spotřební elektroniky a ze své zkušenosti bych uvedl například spotřební materiály, které se používají pro čištění servisovaných počítačů. Každý počítač je jinak znečištěný a navíc každý pracovník často používá jiné množství čistících prostředků při jejich čištění. Jedná se tedy o spotřebitelem řízenou poptávku, která je nahodilá s prvkem nejistoty. Takovou je možné predikovat na základě historických dat, kde minulá poptávka významě pomáhá předpovědět poptávku budoucí. Existuje řada pokročilých metod predikce poptávky (těmi se budu detilně zaobírat v dalších článcích), ale pro jednoduchou ilustraci můžeme ukázat metodu „moving average“ nebo-li klouzavý průměr. Na obrázku níže můžete vidět příklad využití této metody, kde bereme v potaz vždy poptávku posledních čtyř týdnů a poptávku budoucího období vypočítáme jako jejich průměr. Graf zobrazuje historickou poptávku (šedé sloupce) a predikci budoucí poptávky (červená přerušovaná čára). Zde se samozřejmě jedná o velice jednoduchou metodu predikce, u těch složitějších bereme v potaz i faktory jako trend, sezónnost a další.
Poptávka závislá je narozdíl od té nezávislé odvoditelná, závisí totiž na poptávce jiné položky, které je často součástí. Pokud zůstaneme o počítačů, pak můžeme využít jako příklad výrobu určitého typu osobního počítače. Každý jeden kus tohoto stejného typu počítače obsahuje předem známý seznam součástek, ze kterých je sestaven. V případě, že tedy víme, kolik osobních počítačů zmíněného typu musíme vyrobit na týdenní bázi, pak můžeme velice snadno vypočítat kolik jednotlivých součástek budeme každý týden potřebovat. Pokud tedy víme, že plán výroby je 1000 kusů osobních počítačů za týden a každý počítač obsahuje 2 kusy operační paměti, pak víme, že je třeba na každý týden produkce zajistit 2000 kusů operačních pamětí, aby bylo možné splnit plán výroby. V praxi je taková odvoditelnost velikou výhodou a pomáhá nákupčímu k vyšší přesnosti v plánoání zásob a lepším rozvržení jejich dodávek od dodavatele. V reálném prostředí, kdy plánujeme výrobu desítek rozdílných řad výrobků, kde každý je setaven z různých součástí, nám často v plánování pomáhají systémy plánování zdrojů / požadavků (MRP). Níže přikládám pro ilustraci jednoduchý příklad plánování dvou součástek, ze kterých se skládá osobní počítač A. Můžete zde v grafu vidět, jak se výše poptávky u jednotlivých součástí mění úměrně k plánu výroby. 